THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Každý kdo se rozhodne vyrazit na některý z mnoha lákavých letních festivalů na místě zjistí, že se nejedná pouze o jeho oblíbené kapely. Je mnoho faktorů , které ovlivní jeho celkový dojem, který si z prožité akce přiveze zpět do svého doupěte. V době, kdy opouští teplo svého příbytku je omámen vidinou skvostně prožitého víkendu. Vzhledem ke skutečnosti, že jsem byl návštěvníkem zatím všech uskutečněných Trutnovských Obscínů dovolím si Vám nastínit nejřinčivější fest 2002 celé Evropy z pohledu prostinkého návštěvníka.
PROSTŘEDÍ: Vlakovým či autobusovým spojením snadno dosažitelné okresní městečko v severovýchodních Čechách v podhůří Krkonoš na řece Úpě čítající takřka 33 000 obyvatel. Status města si vydobylo již v roce 1340, v roce 1421 dobito husity a za třicetileté války vypáleno dobyvačnými Švédy. Človíček, alespoň trošku zajímající se o historii rád pozná čtvercové náměstí s kašnou či renesanční a barokní domy s podloubími. Samotný areál festivalu je situován za město na odlehlé místo pod dohlížející pomník. Název „Na Bojišti“ vypovídá prakticky vše. Uprostřed oploceného lesního porostu je zbudován malý betonový amfiteátr s laminátovými sedačkami, dříve asi běžně využívaný jako letní kino. V dolních prostorách je v době festivalu položeno stanoviště pro lačné obchodníky, kteří se rok od roku rozrůstají. Po pravé straně je pak zřízen areál pro kapely a spol., vlevo může složit své unavené tělo běžný konzument tvrdě metalového průmyslu.
SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ (běžně řečeno – hajzlíky): Rok od roku jich k potěše všech návštěvníků přibývá. V dolní části prostor byly letos „poživatelné“až do konce festivalu – do neděle, horní část jsem navštívil pouze z redaktorské povinnosti a opět jsem nebyl zklamán. Nebylo jim dopřáno úlev a plny po okraj splnili na 120% svůj účel. Doporučuji Čurbymu je po prvním dnu vyvést. K ranní hygieně jsou určena plechová korýtka, která s prvním zakokrháním dostatečně plní svůj účel.
LIDÉ: Tak to je kapitolka sama pro sebe. Moc mě mrzí, že jsem si doma zapomněl fotoaparát – neboť některé „existence“ stály za zvětšení a mohl jsem se s Vámi o své zážitky potěšit. Od holých hlav, přes různé barevně ztvárněné kohoutiska, přes nakrátko ostříhané fešáky, dlouhovlasé máničky, dredaře, po krásné sličné a načesané slečny až příšerné v kůži či elastických kalhotech upnuté většinou německé hérečky…….od slušivě oblečených čtyřicátníků v bermudách či teplákových soupravách přes na metalových nášivkách a pyramidách držících dřískách, po neskutečně rozpárané obleky neurčitého pojmenování.
ATMOSFÉRA: Tak to je bodík, za který si Mr. Čurby, ale i všichni ostatní zaslouží absolutorium. NIKDY a ještě jednou podotýkám NIKDY jsem neviděl v areálu byť jen hádající se lidičky. Neexistuje, aby se někdo popral či jinak projevoval násilí vůči ostatním soukmenovcům. Nikdo se nepozastaví nad skutečností zda jsi Polák, Čech, Němec, Angličan, běloch, černoch či mulat apod. I v těch nejvypjatějších situacích pod podiem, kdy tvé tělo dopadne po famózním stagedivingu (při Agathocles či Rotten Sound) na betonovou zem se ihned zvedá les rukou, aby ti pomohl zpět na nohy a ještě ti za tvou odvahu vyznal slova uznání. Ochranka na podiu je plně profesionální a často složená ze samotných aktérů grindového klání (Vlakin – Ingrowing, Chymus – Isacaarum apod.) čímž prakticky nemůže dojít ke zbytečným nedorozuměním mezi publikem a aktivními baviči. Smekám ...
JÍDLO: Dle tradice a zásad pana pořadatele nenajdete v celém areálu kousíček masa. Kdo si chce pochutnat na pečínce musí vyrazit do nejbližší restaurace nebo si přivést kousek flákoty sebou. Na ploše jsou pouze vegetariánská jídla: langoše za letos nepřiliš levných 35,- Kč + 5,- Kč sýr, sojové hamburgery, zeleninou obložené chleby a další chutná jídla většinou ze soji. Pivko bylo jednotně za 18,- očí a jak jinak než od sponzora pana Gambrinuse. Dle počtu kelímků pokrývajících prakticky celou plochu areálu všem přítomným chutnalo báječně. Fronty se vytvářely minimálně a když byly, měl človíček možnost alespoň navázat kontakt s ostatními žížnivci (Taki z Blood či klucka z Cripple Bastards apod.).
POČASÍ: Neurčité. Od horkých paprsků dopadajících na zmořená těla a urychlující dosáhnutí stavu nirvány po dešťové krátkodobé excesy zvlažující rozpálená těla pod podiem……a zahánějící cukrové lidičky do svých plátěných příbytků ...
NA ZÁVĚR: Asi nejvýstižnější věta ... nedovedu si léto bez OBSCENE EXTREME FESTU představit a již teď se těším na další ročník ... Howgggh ...
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.